Zvířecí miláčci Marty Kubišové

Moje ZOO

Vedle mě samotné můj byt obývá fenka azavaka Ganiet, tři kocouři (Mimín, Bruno a Cipís), perská kočka Barbucha a od podzimu 2010 i fenka jorkšíra Bijoux.

Zprvu jako „něchtěňátko“ se u nás v roce 2001 ocitl černý kocourek, který údajně celou noc naříkal pod kontejnerem v naší ulici. Donesla mi jej sousedka se slovy, abych tomu ubožátku našla nový domov. Byl to den, kdy jsem už od rána měla napilno. Proto jsem ubohé zvířátko šoupla do přepravky čelem ke zdi, aby jej neokukoval celý dosavadní zvěřinec a teprve odpoledne jsem mu poskytla prohlídku u veterináře. Očkování a všechny další nezbytnosti, jakou je třeba kastrace, jsme úspěšně absolvovali. Avšak když jsem prohlásila, že kocour Mimín je připraven k nabídnutí v pořadu „Chcete mě?“, Kačenka oznámila, že bez něj nemůže žít.

Nad kocouřím blahem tehdy bděl můj první azavak Djago. Toho bohužel v jeho osmi letech srazilo auto. Zůstala mi jen dezorientovaná Ganiet, která u neštěstí byla, a trpěla pocitem, že vždy při venčení musí toto místo navštívit, aby se s Djagem znovu shledala. Jinak v bytě tiše zuřila. Ničila a nevnímala žádné povely ani zákazy. Po několika dlouhých měsících se ale naučila žít bez kamaráda a ujala se řízení kocouří smečky. Zároveň s pocitem vůdce se začala chovat jako dáma. Proto ji dnes můžu s sebou brát kamkoli!

Soulad a harmonii mé domácí ZOO však rozhodil náhlý příchod dvou kocouřích bratrů z útulku v Sobíně. Nenašel se nikdo, kdo by se ujal obou najednou. Šanci získat nový domov měl vždy jen jeden z nich. Proto jsem s paní prof. Mihalovou domluvila, že je zkusím vzít k nám domů. Přijetí bylo víc než slibné, a tak jsem si bratry ponechala a z bytu jsem byla nucena vybudovat pevnost! Jeden z nich mi totiž pár dní po příchodu sešplhal z balkonu. Zpět do domu už netrefil, a tak přežil pět dní ve sklepě vedlejší sekce.

Jmenoval se Vincent a měl zrzavý kožíšek. Zemřel v roce 2009, krátce po příchodu malého Cipíska, který s sebou přinesl z útulku bakteriální onemocnění. Vincentův bratr je hnědočerný a říkáme mu Bruno – je to zatím náš nejmazlivější kocour z celé smečky.

Výše zmiňovaný Cipís je kříženec kočky siamské a obyčejného mourka, takže se vyznačuje extrémní vynalézavostí a temperamentem. Zotročil si celou smečku až na Barbuchu-Babu, kterou jsem si přinesla také ze Sobína jako náhradu za dalšího uhynulého kocoura v roce 2009. Správně jsem doufala, že kočičí dáma upraví kocourům jejich chování a vystupování. Z počátku byla Babu přísná nejen na kocoury, ale i na mě. Dnes je z ní oddaná mazlivka, jen vůči kocourům si i nadále drží odstup.

Nejnovějším přírůstkem v naší rodině je sedmiletá fenka jorkšíra Bijoux. Prošla už více rodinami, ale naštěstí to na její povaze nezanechalo neblahé stopy. Je nebojácná, společenská a veselá. Překvapivě rychle a suverénně se u nás zabydlela. S Ganiet jsou opravdu skvělá dvojka!

A tak pořád uklízím, luxuji, odchlupuji části nábytku, starám se o správnou zvířecí stravu, čistím jejich čtyři luxusní WC atd., ale za nic bych to nevyměnila, ani za perfektně uklizený byt a prázdno v něm. Je úžasné, jak mi každý z těch tvorečků dá několikrát denně znát svou přízeň a spokojenost s mým vedením domácnosti. A co víc si můžu přát!?!

Zpět na předchozí stránku